MOTÁNKY
Motánky jsou staroslovanské loutky vyráběné z látek a nití, které sloužily jako talismany s ochrannými a magickými funkcemi. Vyráběly se bez použití nástrojů a neměly tvář. Jednotlivé loutky měly specifické schopnosti, například jako ochránkyně domova nebo Lichomanka, která chránila své nositele proti nemocem.
Tradice spojená s motánkami se dlouhá léta předávala ústně a teprve ve 20. století se o nich začaly shromažďovat informace.
Na Ukrajině byla tradice motání panenek prozkoumána nejvíce a její kořeny byly nalezeny už někdy mezi 3 a 5. stoletím př. n. l. Stejně oblíbené byly i v Polsku, v Rusku, Bělorusku a později i v Rumunsku a Bulharsku.
Slovanské panenky byly spojovány s mnoha slovanskými rituály během ročního cyklu. Vezměte si například Moranu, která je v našem prostředí hluboce zakořeněna.
Motánky doprovázely lidi denně, zejména v důležitých okamžicích, jako byla např. svatba nebo narození dítěte. Symbolizovaly sílu stvoření i kult plodnosti.
Navzdory rozsáhlému území, kde se tradice po staletí vyskytovala, je způsob výroby slovanských panenek a jejich významy podobný. Každý region, a někdy i jednotlivé vesnice, si vyvinuly své vlastní typy panenek. Rozdíly spočívaly ve velikosti, tvaru a použitých materiálech. Celý zvyk výroby motánek však svědčí o jejich univerzální symbolice a patrně společném historickém původu.
Příklady konkrétních motánek
Pělušnička: figurka pro ochranu dětí a jejich klidného spánku, často vyrobená z kousků matčina oblečení
Lichomanka: řada dvanácti postaviček k odehnání chorob.
Žarnuška: hranatá figurka, do které se sypalo zrno pro zajištění blahobytu.
Žadanica: panenka pro splnění specifického přání.
Nerozlučky: postavičky spojené společnou rukou jako symbol jednoty v manželství
…a celá řada dalších.
Tvoříme MOTÁNKY
Na následujících stránkách se budeme věnovat motánkám provázkovým, ale podobnou roli mohla plnit i figurka látková. Například původní hadrové panenky (viz samostatná kapitola) také vyšly z této prastaré tradice, i když později už plnily funkci spíš klasické hračky.
PROVÁZKOVÁ PANENKA
Co budeme potřebovat?
• Ovčí vlna ve dvou barvách dle vašeho výběru – každá dlouhá přibližně 6 m
• Lněný provázek na zavazování, ostré nůžky
• Dřevěný korálek – průměr 30–35 mm
• Hřeben na česání
Stříhání příze
Jako první krok si nastřiháme přízi potřebné délky, proporcionálně k velikosti panenky (na 15 cm panenku - asi 30 cm dlouhé provázky). Bílou přízi využijeme na šaty – základ panenky, lněnou nebo jutovou šňůrku – na nohy a ruce. Ovčí vlnu využijeme na vlasy.
Poté přízi položíme na tvrdou podložku a jemně a pomalinku začneme přízi rozčesávat od spodní části – tedy od konců. Pro lepší rozčesávání můžete vzít přízi do rukou a hřebenem ji pročesávat, aby se nezamotala.
Nebojte, když vyčešete jemné chomáče, nic se neděje.
Základ tělíčka
Vezmeme si provázek, přeložíme na půl a z poloviny provlečeme skrz korálek. Přízi na šaty rovněž přeložíme a provlečeme smyčkou vzniklou v přízi provlečené korálkem. Opět pečlivě rozčešeme.
Vlasy panenky
Vlnu na vlasy přiložíme ke korálku a základním provázkem, který vyčnívá z korálku, přivážeme uzlem tak, aby byly vlasy rovnoměrně rozdělené na obě strany. A korálek dotáhneme k vlasům.
Vlasy obvážeme i pod korálkem, vlasy rovnoměrně rozprostřeme kolem poloviny korálku a zavážeme. Na korálku tak vznikne místo na obličej.
Nohy a ruce panenky
Nohy a ruce vytvoříme z hrubší (lněné nebo jutové) šňůrky. Rozdělíme přízi na šaty na polovinu a vložíme doprostřed šňůrku na ruce a přes ní uchytíme i šňůrku na nohy.
Přízi na šaty opět spojíme a pevně obvážeme, čímž upevníme ruce i nohy panenky. Vše upravíme a dozdobíme třeba zástěrou nebo upletením copánků – dle vlastní volby.
A MÁME HOTOVO!
FIGURKA KONĚ
Kůň je jedním z nejstarších tradičních slovanských amuletů. Obraz koně je spojován se sluncem. Přináší do domova štěstí, prosperitu, světlo a teplo. Sluneční kůň je tradičně považován za mužský amulet. „Sluneční kůň“ – motánka býval dříve vyrobený z trávy, lýka nebo slámy. Později i ze lněných provázků a bavlněných nití. Může být darován s přáním „vždy být na koni“, ale je také perfektní jako dětská hračka.
Krok 1.
Základem pro výrobu figurky je v podstatě jen provázek. Pro figurku koně o velikosti přibližně 7-8 cm a přibližně délce 14 cm, omotejte provázek kolem 15 cm širokého kusu kartonu. Sejměte provázek z kartonu a na jedné straně ho rozstřihněte.
Krok 2.
Začněte tvarováním hlavy. Pevně omotejte a zavažte přibližně 5 mm od konce neustřižené strany navinuté šňůrky. Poté opakujte stejný postup o 2–3 cm dále, ale bez zavazování a pokračujte v omotávání dalších 5–6 cm, čímž vytvoříte krk a tělo. Pokud je šňůrka pevně utažená, celá se začne ohýbat téměř jako drát. Takto můžeme snadno vytvarovat tvar krku.
Krok 3.
Několik provázků o délce přibližně 10 cm navážeme na krk jako hřívu. Provlékáním krátkých provázků v místě pomyslné hlavy můžeme vytvořit i uši.
Krok 4.
Vytvoříme nohy koně. Použijeme provázky dlouhé asi 15 cm, které omotáme za hřívou, a pak další o 3-4 cm dále, které budou tvořit zadní nohy. Pevně je svážeme těsně pod tělem koně a pokračujeme v omotávání provázku kolem každé nohy až do posledních 0,5 cm, které budou tvořit kopyto.
Krok 5.
Zbývá už jen narovnat hřívu a ocas a ozdobit koně sedlem nebo uvázat postroj, otěže a máme hotovo!
Figurka ptáčka - VRABČÁK
Jednou z hlavních jarních tradic bylo vypouštění ptáků. Věřilo se, že to odvrací neštěstí a smůlu a přináší prosperitu.
V mnoha vesnicích se v očekávání svátku „přivolávalo jaro“, zapalovaly se ohně, kolem kterých se tančilo a z těsta se pekly figurky ptáků (skřivanů a jespáků). Děti s nimi lezly na střechy domů nebo do korun stromů a křičely jako ptáci.
Další z motánkových tvoření je malý ptáček, připomínající při troše fantazie vrabčáka nebo také sýkorku.
V tomto případě jsme se rozhodli použít nebarvenou ovčí vlnu ve dvou přirozených odstínech. Krémové a šedé. Z tuhého kartonu jsme si vystřihli pomůcku – obdélník o stranách 8 a 11 cm a na ni postupně navinuli vlnu tak, abychom dostali dva prameny vlny bílé (dlouhý a kratší) a jeden kratší pramen vlny šedivé.
Dva bílé prameny jsme na sebe položili křížem, delší dospodu, kratší na něj, a dlouhý pramen přehnuli kolem pramene kratšího. Napevno svázali k sobě. Vznikl tak první základ hlavičky. Podobně k sobě jsme kolem vznikající hlavy stáhli i oba konce pramene kratšího.
Pod hlavičku jsme položili šedivý pramen – základ budoucích křídel.
Na křídla můžeme položit ještě nějakou výplň. Třeba chomáček vlny. Pak bude mít ptáček kulatější bříško. A oba konce bílých pramenů spojíme k sobě a stáhneme šňůrkou. Teď už zbývá jen připažit křidélka. Svázat k tělu kouskem vlny a pěkně dokulata zastřihnout.
Nožičky z konců větviček a očka i zobák z hřebíčku jsme přichytili kouskem bavlněné nitě a ptáček je HOTOVÝ.
A pro inspiraci pár dalších ukázek z ptačího světa.
PŘÍJEMNÉ TVOŘENÍ.
jdetoijinak@jdetoijinak.eu